Martin Kašparovský se trénování gólmanů v TROOPERS věnuje už přes 7 let. V poslední době se začal věnovat trénování brankářů v rámci Kempu talentované mládeže a před sezónou se podílel na tvorbě nové licence pro trenéry brankářů „G“. V rozhovoru mluví o důležitosti individuálního přístupu k brankářům, svých zkušenostech z KTM a o tom, jak přenáší nadšení a lásku k chytání na své svěřence.

Jaké to bylo podílet se na tvorbě nové licence “G” zaměřené na trenéry brankářů? Co tě na tom nejvíc překvapilo nebo bavilo?

Předně bych chtěl poděkovat Martině Lerchové a Honzovi Třískalovi za možnost podílet se na tvorbě rozšířeného vzdělávání pro trenéry brankářů, tato licence je jistě krok správným směrem. Pravidelné schůzky s velmi erudovanými kolegy byly nejen velmi příjemné po lidské stránce, ale zejména obohacující po stránce odborné, trenéři brankářů jsou v tomhle podobní svým svěřencům, co kus, to originál. Odnesl jsem si z těchto schůzek zajímavé postřehy a úhly pohledu, nad kterými jsem předtím tolik nepřemýšlel. Zásluhy na přivedení nové licence k životu určitě patří mnohem více jiným než mně, nicméně i tak jsem vděčný, že jsem se mohl do tohoto projektu zapojit.

Co ti přinesla spolupráce na KTM a jak jsi tyhle zkušenosti zúročil při práci s gólmany v TROOPERS? 

KTM je skvělý projekt Českého florbalu, jde o možnost pracovat s těmi nejlepšími ve své věkové kategorii. Díky otevřenosti projektu a spolupráci s kluby má mnoho trenérů možnost se do tohoto projektu zapojit a já tuto zkušenost jedině doporučuji. Zdejší atmosféra je díky trenérům i hráčům samotným velmi profesionální a motivaci k další práci bych se nebál označit za nakažlivou. Přesně podle trenérského hesla: „Musíš hořet, abys mohl zapálit.“ Tento entusiasmus je z tebe jako z trenéra cítit a je snadno přenositelný na tvé svěřence. Měl jsem navíc vždy štěstí na realizační týmy, které mi dávaly mnoho prostoru a kompetencí, navíc jsem posbíral detaily o hráčské technice, které pro mě jako pro brankáře bylo těžké vnímat. Potkal jsem talentované brankáře, z nichž každý mě svým pohledem nejen na chytání, ale i na svět, velmi obohatil, s většinou z nich jsme do teď v kontaktu. Nic z toho by se ale nestalo, nebýt doporučení Jakuba a Víška a zejména důvěry Tomáše Fibigera, vážím si toho, že můžu při KTM působit.

Veškeré nabyté zkušenosti a detaily se snažím implementovat do tréninků a s brankáři o nich dále mluvíme. Úroveň brankářů při KTM mi zároveň nabízí srovnávací škálu, co musí brankář umět, jaká je konkurence a jak na sobě musí pracovat, aby se mohl mezi talentovanou mládež podívat. 

Jaké dovednosti by se měli mladí brankáři učit co nejdřív, aby si vytvořili dobré základy do budoucna?

V nejmenších kategoriích jde o odbourání strachu z míčku a z bolesti obecně, spojené s návykem dostat míček jakkoliv pod kontrolu. Dle individuálního vývoje jsou pak na řadě technická témata – základní postoj + přesuny a jejich automatizace. Pokud má brankář při přechodu do starších žáků tohle všechno odškrtnuto, má před sebou příslib úspěšné budoucnosti.

Jak přistupuješ k tréninku gólmanů, kteří mají rozdílné zkušenosti a potřeby?

Individualizace je základní podmínkou pro specializované tréninky brankářů. Nebál bych se říci, že co brankář, to originál. U starších brankářů je situace jednodušší, dokážou zaměřit svou pozornost na budování návyků či dovedností, jaké potřebují, do určité míry sami. Mladším brankářům musíš vytvořit takový trénink, aby během něho potkávali co nejvíce pro ně rozvojových situací. 

Jak v trénincích brankářů pracuješ se situacemi ze zápasů, aby se mohli co nejlépe připravit na různé herní situace?

Starší brankáři mi ze zápasů nosí speciální reporty, tzv. BHU (brankářské hodnocení utkání), kde hodnotí zejména povedené situace, ale i obdržené branky a mnoho dalšího, co souvisí s tréninkovým procesem. Nad každým takovým hodnocením společně situace diskutujeme, od letoška s větším využitím videa. V rámci společných brankářských tréninků pro mladší kategorie se snažím vymyslet specifickou základní herní situaci, kterou pak společně ladíme k dokonalosti. 

"Hlavně se tím bavte, bez lásky k chytání to nejde."

Jaká je tvoje dlouhodobá vize pro rozvoj brankářů v klubu?

Brankářská škola v TROOPERS by měla být nejlepší na Jižní Moravě, přál bych si, aby se co největší možný počet našich brankářů zapojil do KTM. Chtěl bych, aby se do nejstarších věkových kategorií dostávali kvalitní sportovci s neustálou touhou se zlepšovat. Věřím, že máme práci momentálně dobře nastavenou, i když úplně spokojený nebudu asi nikdy. Brankářské tréninky by ale nikdy neměly takovou kvalitu nebýt kolegy Jakuba Viziny a také mladších kolegů Tomáše Ursachera A Kláry Makyčové, kteří bdí nad brankáři na běžných trénincích jejich družstev. Spojenými silami usilujeme o to, aby když bude někdo chtít změřit síly s TROOPERS, už dopředu tušil, že náš brankář(ka) bude oříšek.

Jak se motivuješ ke zlepšování nejen jako trenér, ale i jako brankář, když stále aktivně hraješ?

Velmi rád se vzdělávám ve všech aspektech trénování, abych dokázal svým svěřencům alespoň trochu poradit ve všech oblastech (i když u mě plně funguje Dunning-Krugerův efekt). Nejvíc motivující je vidět progres a úspěch toho, koho trénuješ. Když někomu poradíš a on se díky tomu stane lepším, je to pro mě nepopsatelný pocit, díky kterému stojí za to trénování obětovat moře času. 

Moje aktivní kariéra už je notný kus za svým poločasem a dělám to zejména pro radost. Trénovat jsem vlastně začal díky své vášni pro chytání a zatím se nedokážu na brankáře jen tak koukat, aniž bych chytal sám. Můžu si navíc ověřit některé nápady či poznatky v praxi. S mým družstvem se nám podařilo vyměnit ryze amatérské prostředí za oficiální soutěže a stále si myslím, že jsem jako aktivní brankář nezažil vše. Hlavní motivací mé aktivní kariéry je ambice postupu se svým družstvem o ligu výše. Do té chvíle nemůže být o konci kariéry řeč. 

Co bys doporučil mladým brankářům, kteří teprve začínají a chtějí se stát dlouhodobě úspěšnými?

Hlavně se tím bavte, bez lásky k chytání to nejde. Nebojte se vykročit ze své komfortní zóny, ptát se trenérů, oslovit odborníka na chytání, jet na speciální kemp. Jsou to hlavně zkušenosti, co z vás udělají lepšího člověka (a brankáře), možností je dneska spousta.