Elévové navázali na loňský úspěch 

Ve dnech 12 až 14. 8. se tým elévů zúčastnil turnaje Ostrava Cup. V základní části jsme odehráli 5 zápasů, ve vyřazovací části 2 zápasy. Účast týmu byla oproti minulému ročníku slabší. 
Tým tvořilo 6 hráčů ročníku 2011, 4 hráči ročníku 2012 a 1 hráč ročníku 2014. Na soupisce jsme měli ještě napsánu brankářku z mladších žáků, která za nás nastoupila v 1 zápase základní části a v play-off.  Složení bylo ovlivněno prázdninovým termínem turnaje, ale s tím se musely vyrovnat všechny týmy.  

Ostrava Cup patří mezi naše oblíbené turnaje svým specifickým prostředím, atmosférou zápasů, skvělým zázemím a také úspěchy v turnaji. 

V základní části jsme porazili týmy Torpédo Havířov 7:1, 1.SFK Havířov 8:3, TJ Slovan Havířov 18:1 a FBC Letka 8:1. Nad naše síly byl jen tým 1. SC TEMPISH Vítkovice, s kterým jsme prohráli 4:6. 

Chtěli jsme se hrou bavit, předvést, co jsme natrénovali, získat sebevědomí a zkušenosti. Tento cíl se nám podařilo splnit. Hráči se nebáli udělat kličku, vyvézt míček, přihrát. Brankáři, pokud zasahovali, nás svým výkonem podrželi, obránci hráli s přehledem, útočníci bojovali o každý míček. Každý hráč si vyzkoušel, jaké to je dát gól. Trenéři byli z nasazení a přístupu hráčů nadšeni. 

Výsledkově jsme v základní části skončili na druhém místě. Tím jsme se vyhnuli předkolu a měli volné páteční odpoledne. Děti si užily volna na koupališti a navečer fandění týmu dorostenců. 

V semifinále náš čekal tým Torpédo Havířov. Jak už to tak bývá, zápas nebyl tak jednoduchý jako ve skupině, ale pohlídali jsme si vedení a zvítězili 4:2. Ve finále nás čekal tým 1. SC TEMPISH Vítkovice. Snažili jsme se hráče namotivovat, aby podali proti silnému a kompaktnějšímu soupeři mimořádný výkon. Hráči předváděli své maximum a bylo vidět, že se soupeře nebojí a chtějí vyhrát.  Na začátku 2. poločasu po skvělém výkonu a možná zaskočeném soupeři, vedli 4:2. Bohužel výsledek se nepodařilo udržet a skóre se rychle otočilo v náš neprospěch 4:6. Na posledních minuty jsme ještě využili pomoc v brance od brankářky mladších žáků, ale ani zvýšený nápor už jen těch nejzkušenějších bohužel obrat nepřinesl. 

I když 2. místo chvilku zabolí, je to opět skvělý úspěch na OC, potvrzení loňského umístění a velká gratulace týmu tvořeného hráči : Alex (brankář/útočník), Nela (brankář - 2 zápasy), Tomáš Lisa (útočník), Radim (útočník/brankář), Kuba J. (útočník), Honzík (útočník), Denis (útočník), Michal (obránce), Tomáš Lach (útočník), Kuba D. (obránce), Kuba S. (obránce) a Tobiáš (obránce), 

Pro trenéry byla velká radost sledovat hráče při jejich hře, vidět a prožívat s nimi jejich emoce z úspěchů i porážek. Hráči TROOPERS opět zanechali silnou stopu v turnaji nejen výsledkem, ale i převáděnou hrou. Někteří hráči pomáhali týmu mladších žáků pří jejich posledních zápasech v turnaji a mohli jsme být na ně hrdi, že se neztratili a přispěli svým dílem k velkému úspěchu mladších žáků ve své kategorii. 

Trenéři Luboš a Jana 

Mladší žáci dokráčeli až na vrchol 

Celkové vítězství na ostravském turnaji je zcela určitě největším úspěchem této věkové kategorie r. 2009, 2010. 

Samotnému turnaji však předcházela spousta práce i okolností, které ovlivnily jeho průběh i výsledek. Už během dlouhé zimní pauzy, kdy nebylo možné společně trénovat, se ukázalo, kdo to myslí opravdu vážně a najde si způsoby, jak se nejen udržet v dobré kondici, ale i pracovat na svém zlepšování. Díky tomu jsme se ihned po obnovení tréninků pustli nadšeně do společné práce, tréninků a přípravy na turnaje. Hned jak to bylo možné jsme se proto přihlásili poprvé v historii TROOPERS hned na 3 letní turnaje. O účast na domácím červnovém brněnském Open Game byl mezi hráči veliký zájem a kategorie mladších žáků měla v turnaji hned 2 týmy. Na červencový Prague Games jsme nakonec vyslali jen 1 tým do kategorie B08, který byl ale doplněn i pěticí hráčů r. 2009 a 2010. Konečné 5.místo a finálové vítězství v B-finále dalo hráčům nejen skvělé turnajové zážitky, ale především spoustu zkušeností a chuť do další práce. Pak nás sice čekala relativně dlouhá 4týdenní pauza, kterou si hráči a trenéři zasloužili, nicméně i tak se spousta hráčů r. 2008 až 2011 rozhodla například k účasti na florbalovém kempu v Odrách, kde pak získali nejen nové dovednosti, ale mohli se porovnat i s dalšími kvalitními hráči v jiných klubech, z nichž spoustu z nich pak potkali právě na ostravském turnaji. 

Na rozdíl od 2 předešlých turnajů bylo pro ostravský turnaj rozhodnuto, že zde budou kategorie už dle nové sezóny, a tak jsme tým mladších žáků skládali z dětí r. 2009 a 2010. Bohužel nám přišla velká spousta omluvenek – především z rodinných důvodů – a na poslední chvíli jsme museli ze zdravotních důvodů doma nechat další kvalitní hráče. Do Ostravy tak odcestovalo jen 12 hráčů, a to včetně brankařky Nely Kašpárkové. A protože i kategorie elévů a starších žáků na tom byly co do počtu hráčů podobně, domluvili jsme se předem na možné výpomoci některých hráčů během turnaje. 

V samotném turnaji bylo v kategorii mladších žáků přihlášeno 13 týmů, které byly rozděleny do 3 skupin. My jsme byli přiřazeni do 5členné skupiny B, kde byly našimi soupeři týmy Torpedo Havířov, FBC Ostrava, Orca Krnov a Frýdek Místek. Hned na úvod nás čekalo havířovské Torpedo. Tým, který nás loni ve čtvrtfinále vyřadil na samostatné nájezdy a v roce 2018, kdy jsme se probojovali až do finále, jsme s ním prohráli v základní skupině dokonce 1:6. 

Hned v 1. minutě utkání jsme šli do vedení díky proměněnému samostatnému nájezdu, který byl nařízen za faul ve hře. V turnaji totiž bylo nově pravidlo, že za fauly se nebude vylučovat, ale budou se provádět samostatné nájezdy. Bohužel jsme tak přišli o možnosti hrát přesilové hry, za to jsme si na turnaji vyzkoušeli poměrně dost těchto nájezdů. V samotném utkání jsme měli poměrně velikou střeleckou převahu, kterou se nám díky výbornému brankaři soupeře a také naší počáteční nervozitě nepodařilo více zúročit. I přesto jsme utkání zvládli a s kvalitním soupeřem tak zapsali první výhru v turnaji. Odpolední pauzu jsme pak vyplnili svačinou a šli jsme fandit našim starším žákům na Bonver arénu proti týmu FBC Ostrava. Když jsme viděli urostlé ostravské chasníky, proti kterým nastoupili i 4 naši mladší žáci, docela jsme se těšili na ty menší Ostraváky, kteří nás čekali ve druhém našem dnešním utkání mladších žáků. V 17:30 hod. tak opět na Trojhalí nastoupil tentokrát v černých dresech tým TROOPERS proti FBC Ostrava a utkání bylo už od počátku jednoznačné v náš prospěch. Utkání tak pro nás bylo příležitostí hrát kombinační florbal a zbytečně se nezbavovat míčku. Soupeře, v jehož týmu nastoupila většina děvčat, pak musíme ocenit za přístup i nasazení po celé utkání a nakonec pro ně přišla i odměna, když v poslední minutě skórovali z trestného střílení a dosáhli čestného úspěchu. Konečné skóre však bylo 16:1 v náš prospěch. 

Třetím a posledním soupeřem v prvním hracím dnu byl pro nás doposud neznámý tým Orca Krnov a protože Krnovští odehráli pouze jedno utkání, ve kterém zvítězili 9:2 nad FBC Ostrava, čekali jsme vyrovnané utkání. I tohle utkání jsme však zvládli a po zodpovědném výkonu všech hráčů, jsme si připsali třetí výhru – tentokrát 13:2. Po zápase jsme proto už spěchali na zaslouženou večeři a ubytování. Po náročném prvním dnu jsme věděli, že pokud zvládneme páteční utkání s Frýdkem Místkem, vyhneme se jednak předkolu play-off a navíc budeme mít volné odpoledne. Po dobré snídani jsme šli podpořit opět naše starší žáky v zápase s Vítkovicemi a pak už jsme se přesunuli na lehký oběd a začali se připravovat na utkání s Frýdkem Místkem. 

Soupeř, který měl ve čtvrtek odehráno pouze 1 utkání, a to porážku s Havířovem, se během pátečního dopoledne rozehrál a připsal si hned 2 výhry. Přesto, že i nám šlo o hodně, protože při nasazování týmů pro play-off hrálo roli i skóre, rozhodli jsem se přece jen trochu šetřit síly a do utkání jsme postavili i 2 elévy Toma Lisu a Honzu Lacha. Oba chlapci do týmu skvěle zapadli, oživili naši hru a během utkání si i oni vypracovali celou řadu gólových situací. 2 minuty před koncem pak Tom Lisa upravil celkové skóre na 10:1. Tento výsledek tak pro nás znamenal nejen 1. místo ve skupině B, ale díky skóre i nejlepší postavení mezi týmy z 1. míst, což bylo dobré pro výběr soupeře pro čtvrtfinále. 

To bylo ale ještě daleko a nás čekalo volné odpoledne, které jsem se rozhodli strávit společně s elévy a staršími žáky na koupališti SAREZA asi 2 km od Trojhalí. Bazény, tobogány, sladkosti a spousta zábavy byla pro hráče odměnou za dosavadní průběh turnaje. Během odpoledne jsme už sledovali jednak rozlosování play-off a také zápasy předkol. Zatímco elévové a mladší žáci měli volno, dorostence a starší žáky čekalo v podvečer osmifinálové utkání play-off. Nejdříve jsme proto všichni společně šli podpořit dorostence v jejich utkání proti Slovanu Havířov a následně jsem se přesunuli na utkání našich starších žáků proti týmu Vsetína. Obě utkání byla dlouho napínavá, nicméně pro oba týmy nakonec tímto utkáním turnaj končil. 

Po utkání starších žáků jsme se tedy opět společně vraceli na ubytování a v hlavách jsme už měli naše sobotní play-off, kde nás čekal doposud neznámý tým 1. SFK Havířov. Tým sice skončil až na 3.místě, ale odehrál ve skupině vyrovnaná utkání proti týmu Vítkovic i vítězi skupiny z Otrokovic. Rozhodně se tedy nejednalo o slabého soupeře a utkání to také ukázalo. Jednalo se o playoffové utkání, kde bylo jasné, že prohra znamená konec v turnaji. I proto hráči zejména v první půli působili nervóznějším dojmem. Bylo to opravdu náročné utkání a soupeř téměř po celé utkání vedl. Zatímco v poločase byl stav 1:2, tak v průběhu druhé půle jsme prohrávali dokonce 1:3 a 2:4. 5 minut před koncem jsme srovnali na 4:4 a v posledních 2 minutách padli dokonce 4 branky a my jsme vždy dokázali srovnat. Protože se v normální hrací době nerozhodlo, přišel na řadu penaltový rozstřel. Z každého týmu bylo vybráno 5 hráčů, a pokud by se ani pak nerozhodlo pokračovalo by se náhlou smrtí do rozhodnutí. Všichni jsme si pochopitelně pamatovali loňské vyřazení na nájezdy shodou okolností také ve čtvrtfinále, nicméně tohle byla jiná situace, jiný soupeř a i v našem týmu bylo 5 jiných hráčů oproti loňsku. Protože jsme hráčům věřili, stačilo říct „První pětka a pořadí si zvolte sami.“. Na druhé straně nájezdy jsou hlavně o brankařích a tou naší byla jediná dívka v našem týmu Nela Kašpárková. Bylo jasné, že soupeř má brankaře většího a zřejmě i zkušenějšího, ale protože zdání klame a ukázalo se, že Nela má pevné nervy, držela naše šance až do úplného závěru. 

Začíná TROOPERS a Dominik Kučera dává gól 1:0, Havířov nedal. Ve druhé sérii však srovnáno na 1:1. Ve třetí sérii proměňuje Adam Slívko i soupeř a je to 2:2. Po 4 sérii však prohráváme 2:3 a soupeř má matchball. Adam Zuščák srovnává a Nela chytá, bude se pokračovat po jednom nájezdu na každé straně. Začínal soupeř a proměnil. Náš hráč tedy musel dát taky gól abychom mohli pokračovat. Žužu to zvládl. Opět Havířov a zase gól a takhle to pokračuje až do 10. série, ve které Havířov nedal a Žužu může rozhodnut. 6. samostatný nájezd stejného hráče v řadě je opět úspěšný a na hřišti probíhá obrovská euforie. Postupujeme!!!! Tohle sobotní dopoledne prostě nemohlo začít lépe, jsme prvním semifinalistou a máme tak možnost v klidu se podívat na zbylá čtvrtfinále a připravit se na semifinálového soupeře. 

V dalším utkání bylo od počátku jasné, že jím bude tým FBC Přerov, který nejen, že s přehledem vyhrál svoji skupinu, ale své čtvrtfinále ovládl nejjednoznačnějším způsobem 7:0. Jestli jsme si tedy někoho ze semifinálových týmů nepřáli tak právě Přerov, který působil opravdu silným dojmem. Protože semifinálové utkání se ale mělo hrát dokonce na 3x15min a soupeř měl k dispozici 3 kompletní útoky, opět jsme se domluvili s elévy, že nám zapůjčí alespoň na část utkání dokonce 3 hráče. Konkrétně Toma Lisu, Honzu Lacha a Kubu Sedláka. Utkání začalo v 11:45 hod. a 1. třetina utkání byla tím nejlepším, co jsme na turnaji předvedli. Soupeř, který šel do utkání jako favorit, dostal studenou sprchu v podobě skóre 1:5, ze které se do konce utkání už nevzpamatoval. V průběhu druhé třetiny pak odešli naši elévové připravovat se na své finálové utkání a my udrželi před poslední částí nadějný stav 7:3. Bylo jasné, že soupeř byl tímto stavem i průběhem zcela zaskočen, a i když se mu podařilo v poslední části ještě 2x korigovat, na celkový výsledek to už nemělo vliv a byl z toho náš nečekaný postup do finále turnaje! Průběh poslední třetiny utkání však jasně ukázal, že takto dlouhé utkání nemá příliš smysl a po dohodě všech týmů se zbylá utkání turnaje odehrála opět na 2x15 min. 

Ve druhém semifinále proti sobě nastoupili hráči Vítkovic a Torpeda Havířov. Ve vyrovnaném utkání byly nakonec šťastnější hráči Havířova a po výhře 4:3 se tak bude opakovat naše utkání ze základní skupiny. V zápase o 3. místo pak ještě Vítkovice zvítězili na Přerovem v poměru 3:1 a vše už se připravovalo na finálové utkání. 

Protože elévové už měli své finále za sebou, domluvili jsme se s trenéry, že si tentokrát vezmeme hned 4 hráče na celé utkání a ukázalo se, že to bylo šťastná volba. Přestože jsme v utkání pokaždé šli do vedení, soupeř dokázal vždy srovnat. V poločase tak byl stav 2:2, ke kterému pomohl i gól elévů, který dal Radim Novák po akci Toma Lisy. I ve druhém poločase se nám vždy podařilo odskočit o jeden gól, ale soupeř vždy dokázal srovnat. Když už jsme se dostali v čase 28:20 min do vedení 5:4 a do konce utkání chyběly necelé 2minuty, vypadalo to nadějně, ale v poslední minutě soupeř po naší chybě opět srovnal. Hráči se však s nerozhodným výsledkem nechtěli smířit a z velkého tlaku rozhodl 10 sekund před koncem vítězným gólem Adam Slívko. Po závěrečném hvizdu rozhodčích už následovala bezmezná radost všech hráčů i fanoušků. Ocenit však musíme i soupeře, který podal výborný výkon a zaslouží si náš respekt. Následoval závěrečný ceremoniál s předáním medailí a putovního poháru, který si tak po roce z Ostravy po loňském vítězství straších žáků odvážejí jejich mladší kolegové. 

Na závěr nás čekala cesta domů opět vlakem společně se staršími žáky, takže oslavy mohly dál pokračovat. V Brně na nádraží pak čekala početná skupina nadšených rodičů gratulantů, kteří si převzali své zlaté hráče.

Na závěr bych proto chtěl poděkovat všem našim hráčům, kteří se turnaje zúčastnili a předvedli skvělé výkony, ať už odměněné góly, nebo bojovností, kdy nedovolili soupeři skórovat. Obrovská pochvala náleží Nele za skvělé výkony v brance, kde zachránila spoustu gólových šancí soupeře. Věřím, že pro všechny hráče, kteří se turnaje zúčastnili to byl nejen skvělý zážitek ale i velká motivace do budoucna a k další práci. No a ti další, co s námi na turnaji nebyli, doufám, budou na sobě pracovat, aby příště mohli i oni být součástí takového týmu a zažít podobné úspěchy. 

Trenér Radek

Starší žáci narazili na velmi silné soupeře 

Tým starších žáků se pro Ostrava Cup 2021 nerodil lehce. Turnaj byl kvůli covidové situaci již podruhé přesunut do dovolenkového srpnového termínu a organizátoři starší žáky vypsali pro ročníky 2007 a 2008, které spolu v loňské sezóně jeden tým netvořili. Více než 10+1 hráčů se nám do týmu sehnat nepodařilo, ale i to byl počet, se kterým se dal turnaj sehrát a užít si atmosféru velkého florbalového svátku. 

Již před odjezdem nám bylo jasné, že se v základní skupině potkáme s velmi silnými soupeři a každý získaný bod bude velkým úspěchem. Výsledky ze základní skupiny nám pak bohužel daly za pravdu. Ale pojďme postupně. Potkali jsme se s týmy v tomto pořadí: 1. SFK Havířov, FBC ČPP Ostrava, FLORBAL VSETIN B15 a 1. SC TEMPISH Vítkovice. První den to byly 3 zápasy a druhý den 1. 

Výsledkově se ukázal být nejvyrovnanější první zápas ve skupině s Havířovem, ale jelikož se náš tým herně sehrával a nenašel se žádný gólový střelec, zápas jsme prohráli. Další 3 duely s týmy zvučných jmen (i s pomocí 4 mladších žáků) se přes veškerou snahu nepodařilo sehrát vyrovnaně. 

Herně jsme odehráli nejlepší zápas až v play-off. Letos se v naší kategorii sešlo jen 13 týmů a byt´ jsme se těšili na soupeře z jiné skupiny, pavouk nám přidělil znovu tým ze Vsetína. Ze základní skupiny jsme si byli vědomi síly soupeře. Šli jsme do zápasu s pokorou a se dvěma taktickými pokyny. Zaprvé: hrát od začátku ve vysokému tempu s maximální snahou odmakat každý souboj, což se nám v základní skupině nedařilo. Zadruhé: v obranné fázi okamžitě obsazovat soupeřovy hráče, aby nemohlo docházet ke kombinacím, které byly v základní skupině od soupeře smrtelné. Tento přístup se nám vyplatil, a i po rychlém nepříznivém stavu 0:2, jsme v druhé polovině první půle zatopili soupeři pod kotlem. Podařilo se nám dokonce srovnat na 2:2, což soupeře viditelně zaskočilo. V druhé půli se ale projevila zkušenost a chladnokrevnost beskydských ogarů. I přes veškerou snahu našich hráčů, na konci zápasu svítil na ukazateli výsledek 2:6. Byl to emocemi vypjatý zápas, který byl kořením celého turnaje. Po celou dobu bylo na dětech vidět, jak ho chtějí vyhrát. Snad příště. Nutno dodat, že drtivá většina našich soupeřů stavěla tým na vyzrálejším ročníku 2007, kdežto náš tým měl většinu hráčů ročníku 2008 a to nepočítám hráčskou pomoc mladších žáků ročníků 2009 a 2010, za což jim moc děkujeme. 

Nicméně výkon v posledním zápase nám dal chuť a energii k další práci a tréninku a věřím, že na příštím velkém turnaji, kde se starší žáci poměří s ostatními kluby, budeme již o něco úspěšnější. 

Trenér Radek

Dorostencům turnaj ukázal, na čem mají pracovat

Ostrava Cup je náš oblíbený turnaj – máme možnost poměřit síly s týmy zejména ze severu Moravy, se kterými se v běžné sezóně nepotkáváme –, a naše láska k turnaji narostla po loňském triumfu ještě v kategorii starších žáků. 

Letos jsme se již jako dorostenci v úvodním utkání ve skupině představili proti Vsetínu. Předvedená hra v sobě odrážela dlouhou herní pauzu a naši nesehranost. Moc jsem tak toho z „naší hry“ nepředvedli. Sice se nám podařilo stáhnou vedení Vsetína z 1:3 na 3:3, ale když jsme se nadechovali k finálnímu náporu v touze utkání definitivně otočit, byli naši dva hráči krátce po sobě vyloučeni. Naše chyby a nedisciplinovanost byly potrestány dvěma góly v oslabení a vítězství 5:3 tak slavil náš soupeř. Na toto utkání nebudeme rádi vzpomínat. 

Do druhého zápasu jsme nastoupili daleko koncentrovanější a s větší touhou po vítězství, což nám v povedeném zápase pomohlo přehrát Torpedo Havířov 3:0. Vítězství bylo zasloužené a na hráčích bylo parné, že se jim vrací herní pohoda. Druhý den naše ostravského pobytu jsme se krátce před obědem s vervou pustili do závěrečného boje ve skupině proti sokolům z Frenštátu. U soupeře byl patrný velký respekt a většinu zápasu jsme tak mohli strávit na jeho polovině. Zde se však projevila naše velmi nízká efektivity v zakončení a zápas tak skončil chudým fotbalovým výsledkem 1:0 pro naše hráče. Pouhý jeden vstřelený gól nám nakonec chyběl k postupu do play-off z druhého místa ve skupině. Jako třetí tým jsme narazili ještě v pátek večer na Slovan Havířov. Přestože naše hra již poměrně často měla parametry očekávané herní kvality a většinu i tohoto zápasu jsme strávili před brankou soupeře, z vítězství a postupu do čtvrtfinále se nakonec těšil Slovan, který byl ve svých občasných výpadech před našeho brankáře ve dvou případech úspěšný, což mu stačilo k dalšímu spíše fotbalovému výsledku a vítězství 2:1. 

Naše pouť turnajem tak po dvou vítězstvích a dvou porážkách skončila. Všichni jsme si chtěli vybojovat a zahrát alespoň čtvrtfinále, což se nám nepodařilo. Zklamání a smutek byl veliký. Večerní fotbálek na kolejích nám ale zlepšil a znovu zvednul náladu. Již nyní tak i díky ostravskému turnaji víme, na čem budeme na soustředění v Morkovích a dále v sezóně pracovat, abychom se za rok vrátili silnější a opět severu Moravy ukázali, jak se hraje florbal v TROOPERS. 

Trenéři Marek a Petr