Start sezóny TROOPERS nenaplnil očekávání – pět zápasů, žádné výhry, poslední místo v tabulce. Přesto se tým zvedl a dokázal otočit kormidlo. Kapitán Petr Voltner popisuje, jaké změny dovedly tým k vítězství a jaké ambice je ženou do druhé poloviny sezóny.
Klub TROOPERS slaví důležitý milník! V Moravanech byla dnes slavnostně zahájena stavba multifunkční sportovní haly, která se stane naším novým domovem.
V neděli 10. listopadu od 17:00 čeká TROOPERS zápas na půdě známého soupeře – Opavy. Oba týmy se dobře znají ze semifinálových soubojů před vstupem TROOPERS do 1. ligy. Hosté budou chtít navázat na svou vítěznou sérii, zatímco Opava zkusí využít domácí prostředí k dalším bodům.
Série těžkých soupeřů nekončí. Muži A vyzvou v nedělním utkání lídra tabulky Olomouc. Co od utkání čeká Petr Jeski a jak bude charitativní utkání pro Opavu vypadat?
Jan Grábl: Po velkém úspěchu předchozího reportu jsem se rozhodl napsat další. Navrhl jsem změnit název článku na: „Jak to vidím já“. Občas to totiž nemusí odpovídat realitě a rád si pochutnám na svých spoluhráčích. Taky jsem zjistil, že to není anonymní.
V semifinálové sérii play-off nás čekal Pelhřimov, město známe pro svůj pivovar Poutník. To je to pivo, po kterém další ráno máte směnu na záchodě (tzv. toilet office). Z florbalového hlediska je známe hlavně díky tomu, že jejich hala má specifickou jednu tribunu za brankou hostů a Melíšek (Michal Melichar) je z toho nesvůj. Další věcí je, že hlavní pořadatel miluje Petra Kadlece, takže být tam nejlepším hráčem je skoro nemožné.
celý záznam: ZDE| foto: ZDE | sestřih: ZDE
První zápas začal vyrovnaně, do vedení nás dostala slovenská strela, mistr kružnic, Dan Minich. Vzápětí si ale hráči TROOPERS nepohlídali hostujícího Fučíka a ten dvakrát za sebou skóroval. Takovej insider bych zmínil, že v šatně jsme si jasně řekli dvě jména, co dávají góly, a tak si na ně musíme dávat pozor – takto to dopadlo. Ještěže je Dejvid Mati on hot streak a tak minutu na to srovnal skóre. Těsně před koncem třetiny se prosadilo ještě kudrnaté štěstí. A pak David shodil mantinely.
V druhé třetině se všechno zajímavé stihlo stát v prvních 10 minutách, pak to byla celkem nuda. Dva góly jsme dostali, tři jsme dali – takže skóre po druhé třetině bylo 6:4.
Poslední třetina se nesla v duchu one man show Petra Kadlece, to je prostě takovej můj florbalovej Jarda Jágr. Pamatuju si, že když jsem se na něj chodil dívat jako malej (takže mě bylo jen o trochu víc než Vojtovi Podtáckovi teď) a on lítal v tom hrozným dresu bez rukávů a já koukal tak jako teď na svou holku. Neztratil nic na rychlosti, a proto i v tomto zápase všem utekl a zlomil soupeře svými dvěma góly. Hraje pořád stejně dobře no. Stav série 1:0.
celý záznam: ZDE | sestřih: ZDE
Druhý zápas. Tady bych rád předem varoval, že to bude znít z mé strany trochu namyšleně. Nemám to rád, ale co už, někdo ty góly dát musel.
Od začátku byla hra o dost vyrovnanější než sobotní zápas, oba týmy nechtěly zbytečně riskovat a fanklub defenzivní florbalu byl radostí bez sebe. První kuriózní gól jsem tedy dal až já před koncem první třetiny. Dan Halušky Minich mě viděl před bránou a napodruhé se mi podařilo dostat míček za záda Domkáře. Pak jsem si všiml, že tam hostující brankář leží a z gólu jsem tak neměl takovou radost. Ovšem hraje se, dokud rozhodčí nepískne. To si děcka pamatujte. Na konci třetiny jsem se ještě chytl s obráncem Pelhřimova po tom, co jsem mu před brankou řekl, že ananas na pizzu rozhodně patří a on byl proti. Vyměnili jsme si tedy názor a šli si odpočinout na trestnou lavici.
Bohužel ze hry 4 na 4 měl víc soupeř. Dokázal z volného úderu skórovat. To je druhá věc, kterou jsme si v šatně říkali, abychom si na ni dali pozor. Plnění úkolů zadaných v šatně = 0%, stejně jako moje úspěšnost na buly. Za zmínku ještě stojí Volťasova donáška pizzy do brankoviště hostů. Ti opravdu nemají rádi hawaii a tak šel i Peťa na trestnou.
Za vyrovnaného stavu tedy začínala třetí třetina. Opatrný florbal na obou stranách. Hodí se klasická florbalová fráze: rozhodovali maličkosti. V půlce třetiny se hostující hráč s číslem 33 přiznal, že hawaii tak špatná není, tzn. že šel si taky sednout na trestnou. Při vyloučení jsme zjistili, že tento hráč se příliš netěšil oblibě domácích fanoušků. Přesilovku jsme využili, ačkoliv to ze začátku vypadalo ne moc dobře. V tu chvíli jsem začal pronášet, že Pelhřimov zvládnu porazit sám. Do tohoto mi vidle hodilo duo Podtácek – Mati. David vymyslel krásnou zpětnou přihrávku do středu hřiště (tohle musím ocenit i já, fakt paráda) a Vojta, ačkoliv měl ještě mlíko na bradě, se nemýlil. S tím už hostující nemohli nic dělat. Jo a hádejte, kdo byl nejlepším hráčem – konec.
Nakonec bych rád podotknul, že za pravopisné chyby nese odpovědnost můj nejlepší kamarád a vzor Honza Daler a moje učitelka češtiny ze střední školy, která mě douučuje do dneška. Nemám čas to po sobě číst a kontrolovat, píšu to v práci ve spěchu, když je můj nadřízený mimo kancelář. Děkuji za pochopení.
celý záznam: ZDE
Do třetího zápasu jsme nastoupili s odlišnou motivaci než v minulé sérii. Cíl byl jasný: nejet znovu do Pelhřimova ačkoliv mají točené pivo po zápase hned k odběru a ještě k tomu z krásných kelímků.
První třetina byla ze strany TROOPERS trochu ustrašená a soupeř se dostal do více střeleckých příležitostí. Ještě že Melíšek v bráně dokázal pochytat všechny šance kromě jedné, to proto aby byl zápas vyrovnaný. Vášnivý golfista Rudik nám ukázal jak na to. Byl trochu rozladěný, protože mu Jirka Knotek neřekl, jaké mají v Dubaji golfové hristatka.
Klasicky se prosadil i Petr Voltner a to byste neuhadli, kdo mu nahrával (do prázdné). Ne, Honza Daler to výjimečně nebyl.
Druhá třetina byla jak šachová partie Gasparova. Vyrovnaná hra přinesla gól až na konci třetiny, kdy domácí dokázali využít přesilovku – srovnáno 2:2. Zrovna, co to píšu, tak mi Tom Pavla říká, že si hlídal křižnou přihrávku, na kterou byl několikrát upozorněn, ať ji hlídá. Pohlídal ji, ale hráče na středu už bohužel ne.
Třetí třetina nám začala s vyrovnaným skóre a bylo jasné že se teď bude rozhodovat. Dostali jsme Budíkček a snažili se ukázat, že mám na víc. Toho se chopil Petr Kadlec (polobůh, trenér, doufám, že mě zase nasadí do přesilovky), prostřelil domácího brankáře střelou mezi nohy. Není to žádné překvapení, Bubák je i skvělý hokejista (jestli se vám zdá, že mu podlízám, tak máte pravdu), takže ví, kde mají brankáři (a hlavně Kejda) místo. Trefil jsem se i já, potom co na mě domácí fanoušek pořvával, že jsem nemohlo a dávám góly jen do prázdné. Dal jsem to do prázdné – na jeho přání – po výborně nahrávce Honzíka Dalera. Pak už to bylo jen o obraně, kterou jsme zvládli. Za zmínku ještě tedy stojí masáž, kterou si objednal Jirka Knotek v rohu domácích. Prý byl trochu rozlámaný z letu a bodlo to.
Nejlepším hráčem byl Jirka Šejk Knotek, hrál jenom dvě třetiny a stejně byl nejlepší. Není potřeba více slov, tohle ukazuje jakou kvalitou disponuje.
Mužete si pustit gól ze záznamu fanouška, který byl podpořit muže do Pelhřimova:
Podpořit nás můžete přijít o víkendu 26. a 27. 3. do Tuřan, kde budeme hrát finální sérii s FBK Sršni Rožnov p/R o postup do 1. ligy.
Sobota | 18:00 | SH Tuřany | online video: trprs.cz/live4
Neděle | 18:30 | SH Tuřany | online video: trprs.cz/live5
