Rychlý start, tvrdé souboje a vyhrocené momenty. Muži A v Přerově předvedli ofenzivní koncert v úvodu a udrželi kontrolu nad zápasem i přes bojovný odpor domácích.
Pro všechny týmy TROOPERS skončila sezóna. Až na jeden. Muži hrající Amatérskou florbalovou ligu se vrací zpět na hřiště. Jak si vedli na posledním turnaji?
V rámci sedmého kola AFL čekaly na tým TROOPERS tři zápasy se soupeři ze spodní poloviny tabulky. To obvykle znamená bitvy o tzv. „povinné body“ a nejinak tomu bylo i v tomto kole.
První se proti nám postavil tým s poetickým jménem – Rozdáváme Radost. Tento hrací den nás čekaly opět 3 zápasy. Radost bychom měli z rychlého vedení, kontroly hry a pošetření sil do dalších utkání. V tomto ohledu nám protivníci moc radosti nerozdali. Celá první čtvrtina se nesla v duchu ostřelování branky soupeře. Srdnatě bránicí obranu až v osmé minutě prokličkoval Jindřich Jedlička. Žádné gólové hody však nenastaly. A to ani po chytré žabičce od Martina Kořenka, která doskákala až za brankářova záda. Zápas nám postupně přinesl přesilovku i neproměněný nájezd, skóre se však ne a ne pohnout z hubeného náskoku 2:0. Po dlouhé době přišlo navýšení až pět minut před koncem z čepele Jindřicha Jedličky, jenž chladnokrevně zakončil i přes ne úplně nepříjemnou osobní obranu soupeřky. Tříbrankového vedení jsme si dlouho neužili, když soupeř efektivně zužitkoval naši špatnou rozehrávku. S komentářem kluků z Radosti „****, ten je fakt dobrej …“, dokonal Jedlička svůj hattrick. Konečnou podobu 5:1 pečetil 9 vteřin po něm Vojtěch Langášek.
Neméně kreativní název nesl i náš druhý sok – Slonokobra. Kluci ze Slonokobry nashromáždili doposud jen 3 body, zdáli se tedy být snadnou kořistí. Sluší se podotknout, že první střetnutí TROOPERS se Slonokobrou skončilo pouze 4:2 a byl to značně utrápený zápas. S tímto vědomím a novými posilami nastoupili TROOPERS k utkání, které mělo mít hladký průběh. Zapomněli jsme to ale říct soupeřům, takže už po necelých dvou minutách byl míček v naší síti. Tradičně skvěle chytající brankář Slonokobry držel tenké vedení až do šesté minuty, kdy Lukáš Hanáček napálil zadní tyčku tak razantně, že to dorážející Vojtěch Langášek ani nepostřehl. Vyrovnaný stav se vůbec nelíbil Jindřichu Jedličkovi, proto ho již po 11 sekundách upravil.
Postupný nárůst vstřelených gólů za vydatného přispění Lukáše Hanáčka proměnil zápas, i přes druhý čestný úspěch Slonokobry, v očekávanou demolici s konečným účtem 13:2 pro TROOPERS. Téměř každý si přišel na nějaký kanadský bod - Jedlička 3 + 4, Hanáček 5 + 1, P. Kořenek 1 + 3, O. Langášek 1 + 2, Těšlík 2 + 0.
Jako třetí tým se proti nám postavil TJ Spartak Velká Bíteš. Soupeř měl od začátku tak trochu výhodu – chystal se na první zápas, kdežto my měli v nohách už dva. Tato skutečnost dělala z Bíteše předem trochu oříšek. Předzápasový vlašský ořech se po prvních pěti minutách změnil v solidně rostlý kokos, který jestli máme rozlousknout, tak se pořádně nadřeme. Vyrovnanou hru i skóre udržel v desáté minutě Vojtěch Langášek, když na malém brankovišti projevil nečekané brankářské sklony stejně jako Martin Kořenek v minulém kole. Zápas začal nabírat na obrátkách ve dvanácté minutě prvním nájezdem proti TROOPERS. Jelikož má chytající trenér nájezdy v lásce, musel si ho pro svůj faul pro jistotu zopakovat. Bíteši to však nebylo nic platné a utkání pokračovalo nerozhodným stavem dále. Nakonec to ale byla Velká Bíteš, kdo v polovině utkání otevřel skóre, a před námi se začal rýsovat problém. Po třech minutách na něm střelou z první zapracoval Martin Kořenek a přesnou střelou na vzdálenější tyč vrátil zápasu vyrovnaný stav. Ten vydržel další čtyři minuty, kdy Jindřich Jedlička nepohrdnul trestným střílením a poprvé přiřkl TROOPERS vedení.
Nájezdová série pokračovala již za 7 vteřin, tentokrát zase proti nám. Ani Bíteš nehodlala odejít s prázdnou, a tak maže naše vedení za již zmíněných 7 sekund. Přetahovaná o body mohla pokračovat. Asi nejspravedlivější výsledek takové bitvy by se mohl urodit v prodloužení, což si ale nemyslel kapitán Marek Těšlík, když po krásné přihrávce od Lukáše Hanáčka vzal všechno na sebe a přesně čtyři a půl minuty před koncem vrátil vedení na naši stranu. Následuje rostoucí tlak Bíteše podpořený power play, při které už hrající trenér nevidí nic než vysportovaná bítešská pozadí. Možná i proto se mu podaří pár vteřin před koncem nahrát soupeři. Džentlmenské odmítnutí takové příležitosti znamená výhru TROOPERS.
Z turnaje si nakonec odnášíme celých devět bodů. Na lídra tabulky nám stále schází 2 body. I když byla tato vítězství z kategorie těch povinných, pěkně jsme se na ně nadřeli. Zvláště poslední utkání přidělalo trenérovi tolik vrásek, že teď vážně přemýšlí o botoxu.