Proč jsi se rozhodl věnovat právě brankářům?

Jelikož sám chytám, byla to v zásadě jasná volba. Celé moje trénování začalo mojí touhou být lepším brankářem. To už je spoustu let zpět. Tehdy však nebylo kde brát informace, proto jsem tak trochu experimentoval sám na sobě, objel několik tuzemských a zahraničních kempů, sbíral poznatky a zkušenosti. K trénování brankářů jsem se dostal díky nabídce Marka Plase, který mě tehdy oslovil, jestli bych nechtěl nabité zkušenosti předat dále klubovým brankářům, což jsem přijal a musím říct, že jsem se v trénování brankářů našel.

V čem vidíš největší rozdíl v práci s brankářem a s hráčem v poli?

Každý brankář je individualita. Na světě bychom těžko našli dva stejné brankáře. Ke gólmanům je třeba přistupovat vždy individuálně, řešit konkrétní potřeby každého brankáře, protože jsou to nakonec oni, brankáři, kdo rozhoduje zápasy.

Jaké jsou ideální vlastnosti brankaře proto, aby mohl být dlouhodobě úspěšný?

Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou podle mě láska k florbalu a touha se pořád zlepšovat. Pokud máš rád sport, který děláš, chceš být co nejlepší, makat na sobě, překonávat se a něco úspěchu obětovat, teprve pak můžeš stanout mezi úspěšnými i dlouhodobě.

Martine, co děláš v tomto období, když není možné trénovat?

Kromě plánování individuálních tréninků jsem se snažil vzít si z aktuální situace alespoň to minimum dobrého, co jde. Doba mi umožnila zastavit se a zapřemýšlet nad tréninky, jejich formátem a obsahem. Aktuálně předělávám celý formát brankářských tréninků, snažím se z nich vytěžit maximum efektivity a věřím, že tréninky budou v novém formátu pro naše brankáře mnohem větším přínosem než doposud. Navíc pracujeme se sportovním manažerem Markem Zvalem na praktických trénincích pro brankáře a jejich propojení s dovednostním tréninkem hráčů. Pracovně jim říkáme skills tréninky a vidíme v nich velký potenciál.

Brankáři dosahovali dobrých výkonů pod tvým vedením i v minulosti. V čem vidíš přínos v novém nastavení systému?

Změna systému umožní maximální individualizaci práce s brankáři na obvyklém tréninku, vznikne prostor pilovat detaily i přípravu na konkrétní situace. Dovednostní tréninky navíc umožní dát brankářům okamžitou zpětnou vazbu formou videa v konkrétních herních situacích, což bude velkým benefitem tohoto tréninku.

V TROOPERS působíš i jako aktivní brankář u družstva Muži D. Když nyní vezmeme bokem koncepce tréninků, pracuješ na sobě jako na brankáři i během tohoto období?

Snažím se. Osobně jsem člověk, který potřebuje pro svou činnost motivaci a kolektiv. Individuální tréninky nikdy nepatřily mezi moje nejoblíbenější. Jakýkoliv pohyb je ale v tomto období nad zlato, posiluje imunitu a vyplavuje endorfin, aktuálně dost nedostatkové zboží. Chtěl bych poprosit všechny, co si budou tento rozhovor číst, aby na pohyb nezanevřeli a pracovali na sobě. Přijde chvíle, kdy všechny individuální tréninky zúročíme.

Jak dlouho myslíš, že bude uzavření hal ještě trvat?

Osobně doufám, že co nejkratší dobu. Nerad bych se ale pouštěl do nějaké předpovědi. Naposledy jsem totiž u svého holiče v legraci předpovídal, že se příště uvidíme až po Velikonocích. Je začátek března a ještě jsme se neviděli, takže nic přesného raději neřeknu (smích).

Ať to bude jakkoliv dlouho, musím říct, že se nesmírně těším na florbal, mladé brankáře a svoje muže D. Hrozně mi to chybí. Snad se všichni brzy dočkáme.