Rychlý start, tvrdé souboje a vyhrocené momenty. Muži A v Přerově předvedli ofenzivní koncert v úvodu a udrželi kontrolu nad zápasem i přes bojovný odpor domácích.
V polovině září jsme vyslali 2 týmy do Olomouce, aby poměřili své síly s ostatními soupeři. Hodnocení sepsali trenéři Zdeněk a David.
V polovině září proběhl turnaj Tempish Moravian Cup v Olomouci. 6 našich elévů si zahrálo se 7 elévy týmu Bulldogs Brno, se kterým vytvořili jeden společný tým. Obě lajny se pravidelně střídaly a v průběhu turnaje se navzájem hráči podporovali a spolupracovali tak, že by nikdo nepoznal, že se jedná o děti ze dvou rozdílných klubů.
Přes základní skupinu, kde jsme v sobotu postupně společně porazili všechny 4 soupeře, jsme se probojovali do nedělních vyřazovacích zápasů. V nich se nám dařilo a zápasy byly kvalitnější. Zejména se nám všem líbil zápas s FBŠ Hattrick Brno, který byl velmi napínavý. Tento zápas jsme vyhráli a dostali jsme se do finále s týmem Olomouc Rangers. Zápas o zlaté medaile jsme již odehráli v poklidnějším tempu a děti zaslouženě vyhráli 3:0. Chtěli bychom poděkovat Janě Lachové za velkou podporu (catering :)) a všem rodičům za podporu v hledišti i doma.
Před novou sezónou se pořádal v Olomouci již 7. ročník florbalového turnaje Tempish Moravian Cup. Minulý rok jsme se s mladšími žáky na tento turnaj vydali poprvé, a i když jsme se neprobojovali přes první kolo play-off, turnaj si hráči užili a slíbili jsme si, že se určitě další rok vrátíme.
Po vítězství na srpnovém turnaji Ostrava Cup jsme si věřili a prakticky s totožným týmem se vydali na turnaj do Olomouce. Turnaje se v kategorii mladších žáků účastnilo celkem 16 týmů. Los nás poslal do skupiny „A“ spolu s FBC Hornets Brno, FBS Olomouc Stars a FbC Coyotes Jablunkov.
První zápas proti Jablunkovu byl pro nás velkou neznámou. S klukama ročníku 2008 jsme se v minulosti již setkali a vždy to byl velmi vypjatý zápas. Tentokrát proti nám ale nastupovaly ročníky 2009 a 2010, které jsme vůbec neznali. Nástup do zápasu byl s respektem, ale zároveň s odhodláním soupeřovi nedat nic zadarmo. Po několika minutách bylo jasné, že vítězství bude naše. Rychlé protiútoky a kombinační hra nám zajistila vítězství 9:1.
Druhý zápas nás čekal až odpoledne proti našim starým známým FBC Hornets. Abychom načerpali síly, navštívili jsme nedaleký Restaurant Jízdárna, kde nám připravili skvělý oběd.
Následoval přesun na jinou halu, rozcvička formou fotbalové brasilky a mohli jsme do zápasu. Ze začátku byl zápas vyrovnanější, ale v pozdější fázi jsme převzali otěže a stejnými herními prvky jako v prvním zápase jsme kráčeli k vítězství. Výsledek 7:2 v náš prospěch hovořil za vše.
Do posledního zápasu základní skupiny proti FBS Olomouc Stars jsme vstupovali s tím, že jedině výhra nebo remíza nám zajistí postup do play-off z 1. místa a tím pádem papírově slabšího soupeře ze 4. místa skupiny „B“. Zápas měl od začátku rychlý spád. Gólové šance na sebe nenechaly dlouho čekat. Brankáři a obránci na obou stranách však byli bezchybní. Střelci se nedokázali prosadit. Několik minut před koncem se ale soupeři podařilo nahodit míček z rohu do předbrankového prostoru a nešťastnou tečí našeho obránce dostat míček do branky. Utkání skončilo 0:1 a radoval se tým z Olomouce. My věděli, že nás druhý den čeká tým z 3. místa tabulky skupiny „B“, což v této skupině neznamenalo nijak slabého soupeře. Byl to tým FbC Přerov.
Zápas play-off (osmifinále) proti Přerovu se nesl v podobném duchu jako předchozí zápas proti Olomouci. Měli jsme spoustu gólových šancí, ale ani jednu jsme nedokázali proměnit. Poločas skončil výsledkem 0:0. Ve druhé polovině začal lépe soupeř a po jedné přízemní střele a krásně umístěné střele ze standardní situace vedl 2:0. Naši hráči se však nevzdávali a bojovali až do konce. Konečně se podařilo vstřelit branku a korigovat skóre na 1:2. Jednu minutu a čtyřicet sekund do konce jsme odvolali brankáře a pokusili se srovnat skóre s vědomím, že pokud se to podaří, následují nájezdy a štěstí se snad přikloní na naší stranu. Avšak gól do naší prázdné branky jednu sekundu před koncem nás poslal domů. Skončili jsme stejně jako minulý rok v osmifinále. Jak řekl trenér Radek: „Když nedáš gól, nemůžeš vyhrát, aneb už víme, na čem pracovat.”
Po předchozích úspěších jsme na turnaj odjížděli možná s medailovými ambicemi, které jsme nesplnili, nicméně i tak vidíme v účasti na turnaji přínos a zmíněné těsné porážky s týmy Olomouce a Přerova, které se nakonec probojovali až do společného finále, jsou pro nás ponaučením do další práce.
Z turnajového pavouka jsme sice vypadli, ale čekal nás ještě domluvený přátelský zápas s týmem FbK Orlicko-Třebovsko. Utkání se neslo v přátelském duchu, kde nešlo ani tak o výsledek, jako o to, zahrát si další utkání a zakončit tak jinak příjemný florbalový víkend.